Den jsme začali vynikající anglickou snídaní v kavárně Ptasie Radio, nedaleko našeho včerejšího večeřového místa – ideální spojení s venčením Flo. Dali jsme si dvě porce anglické snídaně, kávy, jablečný džus, vodu a navíc ještě porci výborného chleba. Příjemné prostředí a chutné jídlo nám udělaly skvělý start do dne.

Po návratu na hotel jsme se sbalili a popojeli na hlídané parkoviště v centru. Cena byla 10 zł za hodinu, platba hotově při odjezdu, jak nám sdělil starší pán v budce. Později jsme si všimli jiných možností s automaty a platbou kartou – příště budeme hledat víc.

Dorazili jsme na Stary Rynek, kde se každou celou hodinu objevují legendární trkající se kozlíci – symbol Poznaně. My jsme je zahlédli při prvním výstupu, když jsme seděli v kavárně Vis à Vis Koziołków, odkud byl ideální výhled. Dali jsme si kávu a limonádu a sledovali, jak se dva mechanické kozlíci dvanáctkrát trknou za doprovodu živé fanfáry trubače přímo z věže radnice.

Později odpoledne jsme slyšeli trubače znovu, i když už jsme byli na druhé straně radnice – takže jsme si potvrdili, že se kozlíci objevují každou celou hodinu, nejen v poledne, jak jsme si původně mysleli.

Chtěl jsem ještě ochutnat jednu z místních specialit – rogal świętomarciński (svatomartinský rohlík). Je to velký croissant z listového těsta s makovo-ořechovou náplní, bílým mákem, ořechy, rozinkami a glazurou – a má dokonce chráněné označení původu EU. Nakonec jsem si ho ale nekoupil – po výborném obědě jsme byli opravdu sytí, a byl by to jen kalorický zbytek, který by navíc nejspíš ztvrdnul. Tak snad někdy příště.

Z náměstí jsme se vydali do bočních uliček hledat bankomat. Měl jsem v plánu vybrat 100 zł, ale bankomat jedné místní banky si účtoval poplatek 19 zł, což by při přepočtu vyšlo na 778 Kč – to jsem odmítl. Naštěstí hned vedle byla směnárna, kde jsem vyměnil 20 eur za 83 zł. Výhodný kurz to úplně nebyl, ale rozhodně lepší než ten bankomat. Nakonec tedy hotovost zajištěna, bez zbytečných ztrát.

Po příjemném dni v centru jsme se vrátili na parkoviště, kde si pán v budce řekl o 40 zł. Podal jsem mu padesátku, a on mi ochotně vrátil 10 zł ve spoustě drobných – takže teď mám peněženku plnou polských zlatek, které určitě ještě někde uplatníme.

Z města jsme vyjeli směrem na Lodž, ale hned za náměstím jsme vjeli do kolony – opravovala se tam hlavní výpadovka, a provoz byl svedený do jednoho pruhu. Chvíli to stálo, ale pak se to rozjelo a pokračovali jsme dál vesnicemi až k dálnici. Po cestě nás na chvilku zdržel semafor kvůli dalším opravám. Když v protisměru jel traktor a za ním se táhla kolona, pobavil jsem Kačenku poznámkou, že „ti za traktorem aspoň nebudou muset stát v koloně tak dlouho“.

Projížděli jsme i obcí s několika čapími hnízdy – napočítali jsme jich čtyři na elektrických sloupech. Neobvyklý pohled, který zaujal nás všechny.

Když jsme dorazili k nájezdu na dálnici, měli jsme nejasnosti ohledně mýtného. Jedna značka říkala něco, jiná to přeškrtávala, informace rozporuplné. Nakonec jsme zajeli k čerpací stanici v jedné obci, kde pán tvrdil, že nic platit netřeba – alespoň ne pro osobní auta. Objeli jsme to tedy a zkusili najet na dálnici z druhé strany, kde byla značka přeškrtnutá – to nás uklidnilo.

Mezitím se Kačenka dozvěděla od Míši špatnou zprávu – v akváriu doma všechno pomřelo. Holky to začaly řešit, zatímco já jsem zatím najel na dálnici a na první pumpě jsem se radši ještě jednou zeptal na mýto – směr na Varšavu pro osobáky skutečně bez poplatku. Dali jsme si colu a vyrazili dál směrem na Lodž.

Cesta do Lodže proběhla v klidu – i když se město buduje a silnice se opravují, s navigací jsme neměli žádný problém. Hotel jsme našli bez potíží, zaparkovali a ubytovali se.

Já jsem pak zajel na hotelové parkoviště, vynosil jsme všechny věci na pokoj a šli jsme se s Flo projít na hotelovou terasu, která je příjemným místem k odpočinku. Následovalo ještě dvojí venčení, návštěva auta pro zapomenuté věci a pak už jen sladký spánek.

Pokoj je luxusní – ne že by to byl Sheraton, ale v porovnání s „lesním hotelem“ z minulých nocí je to úplně jiná liga. Prostorný, čistý, dobře vybavený, ideální na další etapu výletu.