CHUDOBOVI

Den začal netradičně – budíček obstarala stavební technika. Vedle ubytování se rozjela stavba a příjezd velkého jeřábu kolem sedmé hodiny ráno nám připomněl, že ticho je relativní pojem. Flo to vzala sportovně a po ranním vyvenčení u vody jsme byli připraveni na další dovolenkový den.

Snídaně proběhla v restauraci Kuchnia Jacka, kterou máme kousek od ubytování. Objednali jsme si dvě snídaňová menu č. III, tedy klobása z pánve, sýr, šunka, zelenina, džem, máslo a pečivo, k tomu tři kávy a jako sladkou tečku racuchy – nadýchané lívanečky s džemem a Nutellou. Příjemné posezení, rychlá obsluha a poctivé porce – snídaně, která rozhodně stála za to.

Po jídle jsme vyrazili na procházku po cyklostezce až na konec Grzybowa. Slunce svítilo, pofukoval čerstvý vítr a cesta příjemně ubíhala. Hned první den volal Václav s pracovními dotazy, naštěstí nic vážného. Volal i Karel, aby upřesnil návrat děvčat domů. Cestou zpět jsme šli přes centrum obce a udělali drobný, ale výrazný nákup – dvě plyšové hranaté kočky pro děvčata, které nás okamžitě pobavily. Ještě jsme si vzali bubble tea, které jsme si vychutnali v posezení za domem. Poté jsem musel doplatit lázeňskou taxu a za psa, který stál 60 PLN za den místo původně avizovaných 100 PLN. 

Poledne jsme strávili v klidu – odpočinek na pokoji a krátký relax. Potom jsem se vydal s Flo znovu k moři – tentokrát sám. Chvíle ticha, velké vlny, chlupatý parťák pobíhající ve vodě – ideální rovnováha.

Odpoledne jsme šli na oběd opět do Kuchni Jacka. Já jsem si dal kuře se zeleninou a hranolky, Kačka měla kuřecí stripsy se zeleninou. Flo dostala kosti z kuřete, které jsme jí opatrně přebrali, a z jejího výrazu bylo jasné, že to byl pro ni vrchol celého dne. Jídlo bylo rychlé, poctivé a chutné – přesně, co jsme potřebovali.

Po obědě následovala procházka na vyhlídkové molo, kde jsme si užili výhled na pobřeží, moře a líné dovolenkové tempo. Dali jsme si ještě gofry, kávu a Hugo drink v centru, zatímco slunce pomalu klesalo.

Večer jsme strávili na ubytování – ale zábava rozhodně nechyběla. Na Instagramu jsme si pustili několik krátkých videí, kde hlavní roli hrálo slovenské Prostřeno a improvizované divadelní vystoupení od Divadla Tří. Bizarní, úsměvné a přesně tak lehké, jak má dovolenkový večer být.

Ráno jsme se probudili do klidného a slunečného dne. Snídaně v hotelu Natura byla výborná – pestrá, čerstvá, s několika netypickými položkami, které příjemně překvapily. Ideální začátek dne.

Po jídle jsme sbalili věci a vydali se na cestu. První zastávka byla na čerpací stanici Shell v Sulechówě, kde jsme natankovali a připravili se na delší úsek. Všechno šlo hladce, jen u německých hranic jsme přehlédli odbočku – nešlo o žádné dramatické bloudění, jen drobnou zajížďku asi 100 metrů, způsobenou tím, že místo pořád působí jako klasický hraniční přechod. Vzápětí jsme byli zpátky na trase a napojili se na dálnici S3.

Cesta na sever ubíhala pohodově – slunce svítilo, silnice byla prázdná. Až do Štětína. Tam se obloha zatáhla a déšť nás doprovodil po celou dobu návštěvy. Přesto jsme rychle prošli historické centrum – zámek, stará radnice, dům Loitzů, všechno jsme stihli, i když za mokra.

A co bylo zvláštní – jakmile jsme Štětín opustili, déšť okamžitě ustal. Jako by pršelo jen na to město, záměrně a výhradně. Dál už nás provázelo jen slunce.

Na oběd jsme zamířili do Nowogradu. První vyhlédnutá restaurace měla zavřeno, tak jsme našli náhradu – restauraci “Z innej Bajki”, která měla otevřeno a nabídla nám klidné a příjemné posezení. Jídlo splnilo očekávání, nálada se srovnala.

Po obědě ještě zmrzlina – maková a mango, ideální kombinace na cestu k moři.

Odpoledne jsme dorazili do Grzybowa. Navigace nás trochu potrápila – vjezd k hotelu byl nenápadný a oblast plná jednosměrek, ale nakonec jsme našli správné místo. Balteus Grzybow nás přivítal pohodlným pokojem a vlastním parkováním.

Vyrazili jsme na první procházku k moři. Flo se okamžitě rozběhla do vody, přestože už bylo po páté a voda i písek byly studené. Nadšení ale vítězilo.

Večer jsme zakončili procházkou po promenádě a lehkou večeří – gofry a drink v místní cukrárně. Sladký a klidný závěr za dnem plným kontrastů – slunce, déšť, města i moře. A hlavně – jsme u Baltu.

Ráno jsme dobalili poslední věci a vyrazili. Auto bylo naložené, Flo připravená, počasí ideální – kolem osmnácti stupňů a slunce pod mrakem. Po týdnech plánování jsme konečně na cestě.

První zastávku jsme si dali v Jablonci u Draka, kde jsme se dobře najedli a trochu si odpočinuli. Při placení přišlo překvapení – nebrali karty, takže jsem musel dát dohromady poslední hotovost, co jsem měl po kapsách, abychom zaplatili. Naštěstí to vyšlo.

Při odjezdu nás čekal další zádrhel – po průjezdu vlaku závory zůstaly dole. Čekali jsme, ale nic se nedělo. Nakonec jsme se vrátili zpět k hospodě a objeli to z druhé strany.

Dál jsme pokračovali přes Harrachov, Jelení Góru a kolem hradu Bolków až do Jaworu, kde jsme si udělali pauzu. V jedné z kaváren stranou od hlavního rynku jsme si dali výborný zákusek, domácí ovocnou limonádu a kávu – ideální zpomalení uprostřed cesty.

Cestou jsme se ještě zastavili u největší sochy Ježíše v Polsku – monumentální pohled, který pokaždé ohromí. Tentokrát se ale postarala o nezapomenutelný moment Flo, když udělala bobek přímo pod sochou, dole u cesty. Symbolické i vtipné.

Večer jsme dorazili do Słońsku, kde nás čekalo poslední překvapení dne: Biedronka, která měla být zavřená, byla otevřená. Proč, to netušíme, ale nezpochybňovali jsme to – prostě jsme nakoupili zásoby na večer a další den. Možná zázrak, možná výjimka, možná štěstí.

Hotel Natura nás potěšil – moderní, čistý, klidný. Ujeli jsme 494,5 km, se spotřebou 6,4 l/100 km, a i večer bylo 29 °C ve stínu.

Po krátké procházce s Flo jsme si dali večerní drink na terase. Klid, teplo a pocit, že dovolená právě začala.

Náš páteční den začal ve znamení klasického předcestovního shonu. V práci jsme jeli naplno až do poslední minuty, jako by žádná dovolená neexistovala. Ale povedlo se – všechno jsme stihli, nic jsme nezapomněli a mohli jsme začít balit s čistou hlavou.

Zatímco já ladil poslední detaily, Kačka stěhovala kytky do dětského pokoje, aby po dobu naší nepřítomnosti nestrádaly. V autě už měl svůj pelíšek připravený i náš chlupatý parťák – Flo, která jako vždy bedlivě sledovala každý náš pohyb s nadšením, že se zase někam jede.

Večer jsme ještě dokončili přípravy, nachystali všechny dokumenty, pojištění a dobili mobily. Ta lehká nervozita před odjezdem už začínala střídat natěšenost. Byli jsme připraveni. Zítra vyrážíme.